Jak všechno moc řeším

Možná je to tím, že jsme holka, určitě je to tím.
To absurdní přemýšlení, a neopodstatněná potřeba všechno do detailu rozebírat, mě štve.

Stává se ze mě slepicoidní nanynka. A to jsem nikdy nechtěla, co jsem na sobě měla opravdu ráda byl můj nadhled. Jako o zdravý rozum, přicházím i o něj.
Damn.

Řeším vážně všechno, proč dneska nebyl sex, s kým si píše, co dělá a bla bla bla...
Zvratky, zvratky, zvratky ...
Neodkážu to vypnout, někdy bych si samým zoufalstvím nacpala hřebík do oka. A i přesto, myslím, že by můj mozek stále fungoval na mode idiotka, a tyhle hloupé myšlenky by mě pronásledovaly.
Je to asi nějaká genetická mutace, která ze zadaných žen dělá něco co nejsou.
Jako single jsme byla nic neřešící, a tak v pohodě. Teď, i když to na sobě nenávidí, stačí jedna rádoby vtipná poznám, z jeho strany, a já se urazím a práskám dvěřmi.
Ano, urážení a smrtonos,né ticho patří k mým sluníčkovým vlastnostem.

Snažím s to nedělat, chovat se dospěle, je mi 21, přece tohle  nebudu dělat do 40. Bohužel, v ten
moment  nastane chyba v matrixu, a já se z dálky pozoruju jak pochoduju do ložnice a bouchám dveřma.
Stydím se za sebe, tohle ze mě dělá krávu. Ale zkrotit to neumím,Takže asi budeme dál žít, s mým vše řešícím mozkem a boucháním dveří.
Bůh nás ochraňuj !

Fuck Buddy

Když si do vyhledávače zadáte, přátele s výhodami, naleznete miliony položek. Ale vlastní zkušenost je k nezaplacení.
Zdálo se mi to jako ideální řešení., byla jsme ve fázi kdy jsem nebyla schopná udržet zdravý, fungující vztah. A ON mě přitahoval.
Tak proč ne ?
Neměl přítelkyni, byl volný.Stačilo jenom říct nahlas, ten neslušný návrh.
A popravdě, strach z odmítnutí byl velký. Jeho reakce když jsme mu to řekla, smích, smál se dlouho a nahlas, pak si zapálil cigaretu a řekl  mi, "Tohle je nabídka která se neodmítá."

Zdálo se mi to jako skvělý nápad, přišla jsem si jako bohyně sexu. Proč chtít vztah a komplikace kolem. Řešit ti věci jako, miluje mě dost? Nepodvádí mě? Je šťastný? Jsem šťastná já ?
Nechtěla jsme se emocionálně plácat v citech, nechtěla jsme všechno řešit a rozebírat. Chtěla jsme něco , co není složité.
Bylo to tak lehké, prostě jsme to dělali, pořád a všude, a pak jsme spolu zašli na pivo.
Možná v tom byl ten problém, nedokázali jsme to oddělit, ani jeden jsme v takovém vztahu neměli zkušenosti, začali jsme se oba chovat jako by jsme byli pár. On žárlil, a já se o něj začala starat. Smazali se hranice, ani jeden jsme nevěděli kolik si toho můžeme dovolit vůči tomu druhému, kde je ta pomyslná čára, kterou nemáme překročit?
Časem jsem přišla na to, že to tak geniální není. Neudali jsme jasná pravidla. Chtěli jsme spolu jen spát, ale končilo to tím, že jsme trávili většinu času spolu.
Bylo to nepromyšlené a hloupé, a pak jsem se zamilovala.
Ano, to klišé, jeden se vždy zamiluje, se potvrdilo. Prostě to tak je, On je můj kamarád, je to můj milenec a je to člověk kterého nechci ztratit.
Co z toho plyne, splašili se mi hormony a měla jsem motýlky v břiše. Jenže jemu pořád jen hučelo v kládě.
A hučení a motýlci, moc dohromady nejdou.
Takže jsem mlčela, šoupala nohama, a propotila nejedno povlečení.
Naštěstí pro mě, bylo tam něco víc. Takže ještě, že jsem ty hodiny sexu vydržela, mělo to zdárný konec.

Jaký je sex s nejlepším přítelem? Jiný než s partnerem, pro mě vlastně už ne. Ale rozdíl tam je, nestyděla jsem se, šla jsme k němu a věděla, že bude sex. Věděla jsme co čekat, A věděla jsem co chci, a nebála sem si o  to říct. Experimetovali jsme, plnili si fantazie, v tomhle ohledu je fuck buddy osvobozující. Neměla jsme potřebu řešit, co si o mě myslí když budu chtít něco jinak. Prostě  mu o to řeknu.
Byli jsme upřímní, aspoň v posteli.
A samotný sex?
Sakra, jo ! Je to pořád absolutně skvělé.

Co se stalo, že už nejsme jenom přátele na sex? Já nemám tušení, nikdy jsme mu nešla říct o tom, že ho mám ráda. Nepřišlo mi to správné, protože kdybych mu to řekla a on by mi s lítostí oznámil, bohužel já tebe ne. Přišla bych o kamaráda, o člověka kterému věřím, a cítím se vedle něj absolutně v bezpečí. A to jsem nechtěla.
Můžu říct jen tohle, jednou ráno jsme se probudili, a začali spolu chodit.
Jo, jsme trapně sladcí, a vše čím jsme opovrhovali děláme, často a rádi.
Jsme horší než jednorožec zvracející duhu.
No a co hlavně , že nás to baví .

Řeknu vám příběh

Bylo to ve školce, ON měl soupravu. kraťasy a tričko, s dalmatíny. Já měla dlouhé copy a sukni. Hráli jsme si spolu u nás na dvoře, pamatuju si jak jedl žížaly, gurmán ...
Tahle jsme HO poznala, byl to můj kamarád na hraní. A jak jsme rostli tak jsme se i odcizili, prošli jsem celou ZŠ, já se svými vzpomínkami , on má zase ty svoje. A když jsme šli na střední, prakticky to byl pro mě cizí člověk. Občas jsem něco zaslechla, ale nezajímalo mě to. Byl to jen ten kluk,co jsem s ním chodila do školy.
Stalo se toho hodně, už jsme nebyla malá, ani holčička. Měla jsem starostí nad hlavu, a ON, byl to člověk o kterém jsme občas něco zaslechla. Tím to haslo,měla jsem  nevalný zájem o jeho osobu ...
Bylo mi 21, o ON mi napsal. Po 3,5 letech, kdy jsme spolu mluvili naposledy. První věc co mě napadla, co asi potřebuje. Taky jsme se ho na to zeptala, a celkem dost mi vyčetl, že se přeci neozve, jen když něco potřebuje.
Fajn řekla jsem si, ozval se z nudy. Taky se nudím, tohle bude zábava.
Psali jme si , hodně, o tom co děláme, co jsme dělali, co budeme dělat. Každý den několik zpráv, až mě pozval ven. Nechápala jsem to jako rande, a jelikož jsme neměla čas odmítala jsem, musím říct, vydržel dlouho. Já bych se na jeho místě poslal někam ...
Byla a s ním sranda, byl milý ,  vtipný, chytrý, roztomilý, bavil mě. A proč se zase nesetkat se starým kamarádem?
Udělal to chytře, sešli jsme se poprvé v místní hospodě, byla plná lidí se kterými jsme se bavila, ale tak nějak jsem se odtrhla.
Potili se mi dlaně a byla jsme hrozně nervozni, a on taky. Za čely večer na mě moc nepromluvil a červenal se, a to bylo tak , tak ...
Já nevím, sladký, hezký, stydlivý kluk.
 Ach ano, to je roztomilé.
Vyrostl,  první věc které jsem si všimla, měl košili, silné paže a rty stvořený k líbaní.
Regulérní rande nastalo týden po tom, u nich doma, sami. Zahrajeme si monopoly, dáme víno?
Sakra ano, důkladně jsem se připravila. Od spodního prádla přes, velký výstřih po jemný parfém.
A ono nic, nedovolil si absolutně nic.
Další rande o tří dny později, procházka, přírodou a držel se metr daleko. Řekla jsem si, fajn nepřitahuješ ho, dobře budeme jen přátele.
Třetí rande, diskotéka, posilněn alkoholem mě začal balit, a pak holku vedle a barmanku a jeho kamaráda a pak jsme všichni viděli jeho oběd, končící někde v keři...
Zkrátím to, bylo by to na dlouho
Navrhla jsem mu přátele s výhodami. Samozřejmě, že neodmítl, nechtěla jsme po něm nic, Žádný volný čas, ani hezký řeči, dárky. Chtěla jsme jen sex, čistý nezávazný sex.
Kdyby se objevil někdo další, prostě by to skončilo.
Jenže to nešlo, trávili jsme spolu čas, i mimo postel. Rozuměli jsme si, chodili na výlety, do kina. Společní přátele ho nutili ať mě pozve na rande.
Chtěla jsme to skončit,  zase jít dál, nedovolil to.
A najednou mi na něm záleželo, každý dotyk byl perfektní, každý úsměv, pohled, polibek byl jiný.
A ve tento moment mi došlo, že jsme absolutně, totálně a maximálně v prdeli.
Zamilovala jsem se, cítíla jsme jak mi na něm záleží víc a víc. A nedokázala jsem to ukončit.
Dopadlo to absolutně jinak než jsem na začátku čekala, ležím tu v naší posteli, v naší ložnici v našem bytě.
Je to až absurdně zvrácený, jak se všechno vyvíjí jinak, než člověk čeká.

NEW IN TOWN

NEW IN TOWN ...
Asi před měsíce jsme se spolu po půl roce sestěhovali, po pouhém půl roce. Byla jsem nadšená, vyděšená, překvapená a šťastná.
Nabídl mi to ON, a jelikož to bylo jeho přání, bylo to ještě lepší.
Jsme oba v novém městě, v nové práci, škole, bytě, společnosti. Máme nové skleničky na víno, a koupili jsme si bambus, říkáme mu Groot.
Nové je i to, že vedle sebe usínáme každý den, že spolu večeříme, a že si společně čistíme zuby. Je to neokoukané, hezké.
Nové je , že mě začíná absolutně vytáčet, někdy bych mu něco nacpala do pusy, třeba hlínu ...
Někdy bych ho samou láskou zlíbala, jsem holka ovládaná hormony a tou divnou věcí co mám místo mozku.
Protože, po pravdě, to nemůže být mozek, někdy reaguji absolutně iracionálně, až se sama stydím.
Přijde mi, že někdy funguji na modu mozkoužrout, a jsme ukvákaná slepice . Občas mi připadá, že je z něj naprostý dutohlav, a ten okouzlující mladý muž byl výplodem mé choré mysli.
Nové je i uklizení toho co mu upadne od ruky, vaření obědů, praní a venčení psa. Nové jsou i rvačky o peřinu, odmítání sexu a vzteklost v nákupních centrech nad cenou cukru.
Nové je i to, když pro mě připraví večeři, nebo mi koupí zmrzlinu protože jí miluju. Nové je  to, že mě při filmu líbá do vlasů a drží za ruku, nově se se mnou dívá na holčičí filmy a romantické komedie. Nově fungujeme jako pár ...
Všechno začíná od začátku, nikdo nás tu nezná, nejsme zaškatulkovaní. Nikdo není překvapený z toho, že jsme spolu . Máme čistý štít, vítr v plachtách.
Není tu žádná uštěkaná ex, ani nepřející okolí, nic co vás jen štve a nejradši by jste o to (čti jí) rozbili židli.
Je to restart, nebo tak něco .
Na začátku jsem netušila, že spolu budeme žít, neměla jsem ani v  plány vydržet s ním tak dlouho.
A najednou jsem 200km daleko, a vybíráme spolu záclony.
Je to plné paradoxů, ale líbí se mi to. Není tu nic co by nás mohlo brzdit, kromě jeho ega a flegmatičnosti , a mojí hysterie a PMS .
Někdy je to na nic, usínáme zády k sobě a jsem na něj naštvaná, ale někdy vím, že ho miluju
Je to takhle fajn, a když se naučí dávat nádobí do dřezu, a přestane neustále hrát World of warcraft, přestanu mít chuť plivnout mu do kafe .